Redakce: Ivo, Strateg-AI je nástroj pro strategické plánování. Většina by čekala, že cílíte na firmy a manažery. Proč se tak intenzivně věnujete i běžným lidem, zaměstnancům a dokonce dětem?
Ivo B.: Protože právě tam je skutečný problém. Podívejte se – majitelé firem, podnikatelé, manažeři... ti už nějaké povědomí o strategiích mají. Někteří je dokonce umí vytvářet, podle nich tvořit plány a řídit jejich realizaci. Ale co ti ostatní? Co zaměstnanci? Co lidé v běžném životě? A hlavně – co děti a mládež?
Redakce: Co vás vede k obavám o tyto skupiny?
Ivo B.: Upřímně? Bojím se, že se ze zaměstnanců brzy stanou bioroboti.
Redakce: To zní dost drasticky.
Ivo B.: Možná ano, ale podívejte se kolem sebe. Lidé chodí do práce, plní úkoly, které jim někdo zadá, a večer sedí u televize nebo scrollují na mobilu. Kde je jejich vlastní vize? Kde jsou jejich osobní cíle? Kde je jejich strategie pro vlastní život? Kde je schopnost samostatně se správně rozhodovat?
Pokud člověk nemá vlastní strategii, stává se nástrojem strategie někoho jiného. A to není konspirační teorie – to je prostá realita. Firmy mají strategie, jak z vás dostat maximum práce za minimum peněz. Marketéři mají strategie, jak vás přimět kupovat věci, které nepotřebujete. Politici mají strategie, jak získat váš hlas.
Redakce: A vy věříte, že strategické plánování může tento stav změnit?
Ivo B.: Neříkám, že ho změní ze dne na den. Ale dá lidem nástroje, aby se alespoň mohli bránit. Když rozumíte strategickému myšlení, začnete vidět strategie ostatních. A hlavně – začnete tvořit ty vlastní.
O dětech a mládeži
Redakce: Zmínil jste děti. Co přesně vás u nich znepokojuje?
Ivo B.: O ty se bojím nejvíc. Mám doma patnáctiletou dceru a vidím to na vlastní oči každý den.
Redakce: Co konkrétně?
Ivo B.: Nic nepotřebuje. Na nic se neptá. S dospělými se neporadí. Stále kouká do mobilu. A když má otázku – neptá se mě, neptá se učitelů, neptá se nikoho, kdo má zkušenosti. Ptá se obecných AI, které jsou zdarma.
Redakce: A to je problém?
Ivo B.: Obrovský. A ne kvůli tomu, že by ta AI byla špatná. Problém je v tom, že se pak dost často chová podle první rady, kterou dostane. Bez kritického posouzení. Bez ověření. Bez konzultace s někým, kdo zná její konkrétní situaci.
Redakce: Můžete dát příklad?
Ivo B.: Představte si, že se patnáctileté dítě zeptá AI: "Měl bych jít na gymnázium nebo na střední odbornou školu?" AI odpoví něco obecného – záleží na tvých zájmech, gymnázium je všeobecnější, střední odborná je praktičtější. Všechno pravda, ale naprosto neužitečné.
Protože AI nezná konkrétní situaci toho dítěte. Nezná jeho silné stránky, jeho slabiny, jeho rodinnou situaci, jeho skutečné zájmy (ne ty, které si myslí, že má), nezná trh práce v jeho regionu, nezná konkrétní školy a jejich kvalitu.
A co je horší – AI nepokládá doplňující otázky. Nenutí člověka přemýšlet. Prostě odpoví a hotovo.
Redakce: Ale rodiče nebo učitelé by přece měli pomoci...
Ivo B.: Měli by. Ale ona se jich neptá! To je celý problém. Dnešní mládež má pocit, že vše vyřeší Google nebo ChatGPT. A dospělí? Ti jsou příliš zaneprázdnění nebo rezignovaní.
Oběti manipulace
Redakce: Mluvíte o tom, že se děti stávají obětí manipulace. Co tím myslíte?
Ivo B.: Existují lidé a organizace, kteří strategie aktivně používají. Proti dětem. Proti mladým lidem. Proti všem, kdo strategickému myšlení nerozumí.
Redakce: Můžete být konkrétnější?
Ivo B.: Vezměte si sociální sítě. TikTok, Instagram, YouTube – všechny tyto platformy mají precizně vypracované strategie, jak udržet pozornost uživatele co nejdéle. Algoritmy jsou navrženy tak, aby vyvolávaly dopaminové reakce. Krátká videa, nekonečné scrollování, notifikace...
Mladý člověk, který nemá vlastní strategii pro svůj čas a pozornost, je vůči tomu zcela bezbranný. Stává se produktem, ne uživatelem.
Nebo vezměte influencery. Mnozí z nich mají jasné strategie, jak manipulovat s emocemi svých sledujících. Vytvářejí falešnou blízkost, falešnou autenticitu. A děti tomu věří, protože nemají nástroje, jak to kriticky posoudit.
Redakce: Myslíte, že je to záměrné?
Ivo B.: Části z toho určitě. Ale i tam, kde to není záměrně zlomyslné, výsledek je stejný. Když jeden hráč má strategii a druhý ne, výsledek je předem jasný.
Co s tím chce Strateg-AI dělat?
Redakce: Jak konkrétně chce Strateg-AI tuto situaci řešit?
Ivo B.: Máme tři roviny.
Za prvé – děláme strategické plánování přístupné a srozumitelné pro každého. Ne jen pro MBA absolventy a konzultanty. Naše nástroje jsou navrženy tak, aby je pochopil i člověk, který nikdy neslyšel o SWOT analýze nebo Porterových silách.
Za druhé – připravujeme speciální mód pro mladé uživatele. Jednodušší rozhraní, příklady relevantní pro jejich svět, průvodci, kteří mluví jejich jazykem. Chceme, aby patnáctiletý člověk mohl vytvořit strategický plán pro svou budoucnost – a aby ho to bavilo.
Za třetí – a to je možná nejdůležitější – náš AI asistent není jen generátor odpovědí. Je to průvodce, který pokládá otázky. Nutí uživatele přemýšlet. Nezablokuje kritické myšlení, ale naopak ho rozvíjí.
Redakce: To zní ambiciózně.
Ivo B.: Možná ano. Ale my v Strateg-AI tento stav považujeme za zásadní a kritické nebezpečí. Pro jednotlivce, pro rodiny, pro celou společnost. A chceme pomoci ho řešit.
Redakce: Co byste vzkázal rodičům, kteří tento rozhovor čtou?
Ivo B.: Nepřestávejte s dětmi mluvit. I když se neptají. I když mají pocit, že vše ví. I když preferují AI před vámi.
Ptejte se jich, jaké mají plány. Co chtějí dokázat. Jaké vidí překážky. A hlavně – učte je přemýšlet strategicky. Ne proto, aby se z nich stali korporátní manažeři, ale proto, aby nebyli bezbranní ve světě, kde strategie používá každý kromě nich.
Redakce: Děkujeme za rozhovor.
Ivo B.: Já děkuji za prostor toto téma otevřít.
Tento rozhovor je součástí série, ve které představujeme vizi a hodnoty Strateg-AI. Pokud máte zájem o strategické plánování pro sebe nebo svou rodinu, vyzkoušejte naši platformu zdarma.